Napsali jsme o Praze 8.

Měla by městská část Praha 8 iniciovat výstavbu nájemních bytů?

Souhlasíme s výstavbou obecních bytů
V celé Evropě v posledních letech prudce rostou ceny nemovitostí a nájmů. Levné hypotéky a stoupající bohatství lidí díky dlouhému období ekonomického růstu vytváří poptávku, kterou developeři nedokáží ukojit novou výstavbou. Vysoké ceny však trápí nejen ty, kteří si chtějí koupit bydlení do osobního vlastnictví, ale i nájemníky, kteří nechtějí vlastnit, ale jen za rozumné peníze bydlet. Zelení říkají: město se má stát developerem a stavět byty nejen pro lidi v sociální nouzi, ale i pro mladé rodiny, ovdovělé důchodce a vůbec občany, kteří si nemohou dovolit bydlení v soukromém.
Praha 8 se v minulosti zbavila téměř všech bytů. Stalo se tak z části z ideologických důvodů, kdy sociálně necitlivá ODS tvrdila „správná obec nemá podnikat a i pronájem bytů je podnikání“. Pikantním závěrem celého příběhu bylo, že za peníze z privatizace založili akciovku a chtěli provozovat vlastní hypermarket na Palmovce.
Zelení podporují výstavbu nových obecních domů určených pro bydlení. Obec musí garantovat cenově dostupné bydlení všem svým obyvatelům. Nesmí připustit, aby se z města stalo ghetto jen pro bohaté a pro turisty v pronajatých bytech přes Airbnb. Nejde dovolit, aby dostupné bydlení pro dnešního Pražana bylo v budoucnu až za hranicí metropole v městech a vesnicích Středočeského kraje. Příkladem zvládnutého městského developmentu je Vídeň. Zde rostou celé bloky domů, které město staví pro své občany. Je mým velkým přáním, aby i Praha pochopila, že bez obecních nájemních bytů to nejde. Zároveň tvrdím, že na obecní bydlení by měl podstatně přispívat stát a magistrát.

Petr Vilgus

Místarosta Prahy 8

(měsíčník Osmička 06/18)

Jasné pro zahrádkám

V květnovém čísle časopisu Osmička odpovídá paní Jana Netopilová,  tajemnice zahrádkářů na Palmovce. Paní Jana patří mezi nezávislé občany a za příspěvek jí moc děkujeme. Otázka zní: Mají být v Praze 8 zachovány zahrádkářské kolonie?
Ano. Mají. A nejen v Praze 8 a nejen zachovány. Měly by být součástí všech větších měst a mělo by jich i u nás přibývat stejně, jako rostou ve zbytku Evropy. Například v Německu, Nizozemsku i v dalších vyspělých zemích se navíc těší velké veřejné podpoře. Lidem přehlceným prací a ubitým šedostí měst čím dál víc chybí kontakt s přírodou – to vidíme právě na obrovském zájmu o pronájem městských zahrádek. Jde i o ty, kteří se z venkova museli přestěhovat do městských aglomerací kvůli zaměstnání, ale zdaleka ne jen o ně. Výhoda je oboustranná: lidé kultivují pozemky obce, ještě za to platí peníze, a jsou šťastní. Těchto zahrádkářů přibývá, jsou mladí, mají mnohdy rodiny a lásku k zeleni předávají dalším generacím. Některé osady v Praze 8 mají i „volný pozemek“, na němž mohou pořádat osvětové akce pro veřejnost, jiné kolonie jsou maličké a takovou možnost nemají. Ale i z těch vylétají včely, i v těch kvetou a rodí tradiční i šlechtěné rostliny. I v zahrádkových osadách v Praze 8 byli zaznamenáni živočichové, které dnes těžko někde najdete, leckdy jsou chránění. Najdeme zahrádkáře, kteří tráví na „svých“ zahradách většinu volného času. A nezapomeňme na důležitou věc – pronajaté zahrady jsou stále součástí městské zeleně, která je zahrnuta ve všech procentuálních údajích o tom, kolik jí které město má. Všechna zeleň se přece nedá zastavět domy!


Jana Netopilová, nezávislá
tajemnice ZO ČSZ Palmovka

OSMIČKA SOBĚ – ZELENÍ, KDU-ČSL a nezávislí letos kandidují společně v komunálních volbách do zastupitelstva Prahy 8.

Mají být v Praze 8 zachovány zahrádkářské kolonie?

Nevzdávejme se půdy (pod nohama)
Jednoznačně ano. Zahrádkářské kolonie nejsou relikt minulosti, jak se snaží někteří politici podsouvat. Naopak – jsou nástrojem, jak propojit ekonomický růst a kvalitu života, což v současnosti využívají mnohé západní metropole. Pouze takové město, které je atraktivní pro všechny obyvatele, k sobě láká další talenty a vytváří služby s vysokou přidanou hodnotou. Kolonie poskytují prostor pro odpočinek a realizaci všem vrstvám obyvatelstva. Zahrádkaření tak není dostupné pouze pro ty, kteří zaplatí 100 000 Kč/m², ale pro všechny – průměrné roční nájemné v kolonii se pohybuje kolem 3 000 Kč. Důsledky devastace obecního nájemního bydlení z 90. let se v době ekonomické prosperity podepsaly na stále rostoucích cenách nájmů. Bylo by proto krátkozraké stejně zdevastovat i obecní trh se zahrádkami.
Zahrádkaření má u nás tradici, jen český zahrádkářský svaz má přes 170 000 členů. Stejně tak se může stát každý členem kolonie a získat do nájmu chatku či záhonek, chce to jen trochu času a obíhání (generační výměna zde probíhá stejně jako všude jinde). Dalším důvodem, proč zachovávat ve městě zeleň (jakéhokoliv typu), je boj s letními vedry – zelená nezastavěná plocha pozitivně snižuje jejich dopad. A na rozdíl např. od parků nestojí údržba zeleně v zahrádkářské kolonii městskou kasu ani korunu. Zahrádkářské kolonie proto zůstávají od Berlína po Stockholm. Ale i na Libeňském ostrově, kde navíc koupíte kočku za ½ litru vodky. A to se vyplatí.

Josef Gattermayer

člen rady základní organizace Strany zelených na Praze 8

(měsíčník Osmička 05/18)

Mají mít obyvatelé Prahy 8 možnost se svým parkovacím oprávněním zaparkovat i v ostatních městských částech?

Ano, ale ne zdarma.

Chceme, aby se co nejrychleji a nejpohodlněji pohybovali lidé a ne dopravní prostředky. Čím více z nás si k přepravě po Praze zvolí auto, tím pomaleji se ti ostatní dostanou tam, kam potřebují, nemluvě o zdraví škodlivých exhalacích a záboru veřejného prostoru parkováním. Dostupnost a cena parkování má obrovský vliv na to, zda někam jet autem nebo jinak. Pokud někde nezaparkuji, tak tam asi autem nepojedu. Proto by se velikost území, kde můžeme parkovat s parkovací kartou, neměla zvyšovat, ale zmenšovat jen na bezprostřední blízkost bydliště. Není totiž zřejmé, proč by obyvatelé Karlína měli mít možnost parkovat v Kobylisích, kam vede linka metra i tramvajová trať, a ne třeba na bližším Žižkově.

Na druhou stranu je nutné respektovat, že někdy je auto skutečně tím nejvhodnějším prostředkem dopravy. Pak je třeba umožnit zaparkovat v cíli cesty i v rezidenční zóně, ale ne zdarma. Praha je historické město, které zejména v centru, ale ani na sídlištích, nezvládá současný nápor automobilového provozu. Zelení podporují MHD a cyklistickou a pěší dopravu a případně sdílení aut tak, aby se co nejvíce domácností bez vlastního auta obešla. Proto jsme na magistrátu prosadili snížení ceny ročního jízdného na MHD na 10 korun denně a podporujeme výstavbu nových spojení, jako je třeba lávka z Karlína do Holešovic pro pěší, nebo tzv. Nové spojení II, které by mělo podstatně zrychlit a zkapacitnit příměstskou železniční dopravu.

Tomáš Hnyk
místopředseda Strany zelených na Praze 8
kandidát Osmičky sobě do zastupitelstva MČ Praha 8.

(měsíčník Osmička 04/18)

OSMIČKA SOBĚ – ZELENÍ, KDU-ČSL a nezávislí letos kandidují společně v komunálních volbách do zastupitelstva Prahy 8.

Musíme zlevnit domácí péči o seniory

(z fóra v časopise Osmička)

Otázka: Proč se nový Dům sociálních služeb stal pro občany Prahy 8 finančně nedostupný?

Odpoveď: Musíme zlevnit domácí péči o seniory.

Ze statistik vyplývá, že 80 procent důchodců chce dožít doma. Domácí péče je náročná po fyzické i psychické stránce. Pokud pečující musí opustit zaměstnání, stává se náročnou i po stránce finanční – paradoxně může být pro rodiny domácí péče finančně daleko náročnější než umístění do domova pro seniory. Tyto domovy jsou státem dotované, a to od 10 000 Kč měsíčně za klienta, v případech těžších forem demence jde i o dvojnásobek. Proto je pro Zelené klíčový rozvoj těch služeb, které seniorovi pomáhají v jeho domácím prostředí a které sníží finanční náročnost péče v rodinném kruhu. Rozšíření nabídky terénních služeb může pomoci snížit přetlak na umístění v pražských domovech pro seniory. Ty by měly být až poslední možností, bývají ale většinou prvním řešením, které rodiny volí.

Terénní a ambulantní služby poskytují vedle státních organizací také církve a neziskové organizace, které jsou v oblasti domácí péče nezastupitelné; jsou to také většinou ony, které přicházejí s novými přístupy. Velmi zajímavou, finančně dostupnou, a přitom málo známou službou je tísňová péče Života 90. Senior na ruce nosí tlačítko, jehož stiskem se v případě nouze spojí s nonstop dispečinkem. Rodiny tak mohou být klidnější v době, kdy se nemohou o člena své rodiny starat.

Osobně jsem pracovala v domově pro seniory a nyní jsem dobrovolnicí Života 90. Na seniory často společnost zapomíná, proto mi přijde dobrovolnictví právě v této oblasti velmi důležité.

Ing. Hana Matoušová
radní MČ Praha 8, kandidátka Osmičky sobě do zastupitelstva Prahy 8

OSMIČKA SOBĚ – ZELENÍ, KDU-ČSL a nezávislí letos kandidují společně v komunálních volbách do zastupitelstva Prahy 8.

Zelení: Developeři se MUSÍ podřídit vůli občanů a obce

(z fóra zastupitelů v časopise Osmička)

Jak může radnice Prahy 8 zabránit zahušťování sídlišť? V Ďáblicích, v ulici Pod Sídlištěm i jinde hrozí nové stavby, které zhorší kvalitu života obyvatel.

Zelení: Developeři se MUSÍ podřídit vůli občanů a obce

Díky realitní krizi na konci minulého desetiletí se zdálo, že velkým developerským projektům odzvonilo. Nyní se však probouzejí projekty, které přímo ohrožují zájmy obyvatel Prahy 8. Realitní štiky – Vítkova CPI (Ďáblice) nebo Sehnalova SPG (Troja Horizons) – chtějí rozvrátit promyšlenou urbanistickou koncepci našich sídlišť. Chtějí poškodit to, čeho si jejich obyvatelé nejvíc váží a proč zde rádi žijí. Chtějí vytěžit z každého čtverečného metru další a další miliardy. Tato developerská zlovůle musí skončit. 

ODS a další milovníci volné ruky trhu s oblibou sní své vzdušné zámky o volné ruce trhu. O tom, že regulace jsou přežitek. V územním rozvoji je opak pravdou. Prostřednictvím regulací jsme my slabší (občané) chráněni před zlovůli těch silnějších (developeři). Město tu je od toho, aby hájilo zájmy občanů, aby prostřednictvím územního plánu, stavebních předpisů a dalších regulací určilo, co je ještě přípustné a co už ne. Transparentní a jednoznačný územní plán je smlouvou mezi městem, občany a majiteli pozemků, jaká je maximální míra využití každého metru v městě. Jsou místa, kde budovy chybí a kam patří nová výstavba. CPI ani Troja Horizons však nejsou tento případ.

V Praze je průšvih, že územní plán vytváří „velká radnice“ = magistrát. I nejmenší obec ve Středočeském kraji má v územním plánování větší váhu než stotisícová Praha 8. To se musí změnit.

Zelení budou žádat, aby městské části měly zásadnější slovo ve svém rozvoji. Aby občané měli právo promluvit do budoucnosti míst, která mají rádi. Osobně podpořím občany, kteří se postaví proti nesmyslným projektům. 

 

MgA. Petr Vilgus, Ph.D.
místostarosta pro strategický rozvoj, Strana zelených

(z fóra zastupitelů v časopise Osmička)